Máte strach zkusit automatickou kresbu? Nevíte zda opravdu funguje?

V poslední době stále více zjišťuji, že se mnoho lidí zajímá o techniku automatické kresby, ale mají obavu ji vyzkoušet. Ať už proto, že pochybují o svých schopnostech kreslit, nebo mají strach, že by působením nakreslených obrázků v jejich životě mohly nastat změny, kterých se bojí.

Chtěla bych se s Vámi podělit o příběh, který Vám možná pomůže zbavit se strachu z něčeho neznámého.

Zrovna nedávno u mě byla známá, která se dlouho odhodlávala techniku automatické kresby zkusit. Cítila, že by chtěla některé věci ve svém životě změnit. Myslela si, že by jí automatická kresba mohla pomoci, ale bála se udělat krok do neznáma.

Nabídla jsem jí, aby si přišla nakreslit vylaďovací kruhy, které jí pomohou dostat se do svého středu a získat stabilitu. Při kreslení kruhů byla překvapená, jak vše běží samo a pastelka kreslí, aniž by se dala ovlivňovat rozumem. Stalo se, že u prvního obrázku pastelka stále kroužila a nechtěla přestat. „To vůbec nejde zastavit!“, říkala známá.

S každým dalším obrázkem se cítila stále lépe, prý jako by jí dodával energii.

Zpočátku při našem povídání bylo vidět, že je unavená a během kreslení taková změna!

Po vylaďovacích kruzích jsme pokračovaly technikou Kreslení pomocí symbolů. Chvíli nám trvalo, než jsme domluvily téma a formulaci, se kterou budeme pracovat. Je velmi důležité dobře promyslet, co od obrázku potřebujeme a jak nám má pomoci. Když přemýšlíme o tématu pro obrázek, napadá nás více možností, jak své přání pojmenovat. Ale pak přesně poznáme: „Ano, to je ono, právě takhle to cítím, to potřebuji.“

Po určení tématu známá zakreslovala různé symboly, které jí napadaly při naciťování obrázku (vnímání toho, jaké pocity z obrázku máme, co nám říká). Tím, že nakreslíme nějaký svůj pocit nebo emoci, podvědomě nás napadají další souvislosti a třeba i nevyřešené věci z dávné minulosti, které nějakým způsobem ovlivňují náš život a které nám brání v tom, abychom se cítili dobře. Mnoho toho, co právě nyní prožíváme, souvisí s dětstvím. Spousta věcí zůstalo nezpracovaných a zanechalo v nás např. pocit křivdy nebo nedůvěry v sebe sama.

Podobně to bylo i u mé známé. Různými pomocnými technikami se nám podařilo tyto záležitosti zpracovat.

Druhý den mi známá volala, že obrázek začíná fungovat. Prý jí pomáhá chovat se tak, jak si s obrázkem domluvila, aniž by o to vědomě usilovala. Zjišťuje, že vše probíhá nenásilnou formou, přesně takovým tempem, jaké je pro ni vhodné.

Vesmír je totiž natolik moudrý, že nám nabízí právě takové možnosti, které jsme schopni zvládnout. Příkladem toho je i automatická kresba.

Vím, že se může zdát nemožné, aby „obyčejný“ obrázek mohl takto pomáhat. Vše mám mnohokrát ověřené z vlastní zkušenosti i ze zpětné vazby těch, kteří si již tuto úžasnou metodu vyzkoušeli.